Technicky vzdělaných lidí je na trhu nedostatek a situace se bude zhoršovat. Jen stavební firmy očekávají, že za pět let budou marně hledat 74 tisíc zaměstnanců. Jednoduše je není kde vzít, protože manuální práce dnes mladé lidi neláká.
„Chybí zájem žáků základních škol o střední technické školy. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že praktická výuka byla vyřazena z učebních osnov a děti nedostávají informace o tom, jak je tento obor zajímavý. Chybí motivace,“ říká Marija Plíhalová, ředitelka SPŠ Dušní.
„Setkáváme se s tím, že děti prostě nevědí, že jde o perspektivní obor, kde se dají vydělat peníze,“ dodává Michal Baláž, lektor programu Profimentor řemesel, který se snaží dětem přiblížit řemesla a jejich kouzlo. Odborníci se shodují, že je třeba začít už na základní škole a motivovat nejen děti, ale i jejich rodiče.
Například na středních odborných školách s průmyslovým zaměřením je v současné době 8 854 dětí. Je mezi nimi ale jen 22 kamnářů, 13 zedníků a jen sedm sklenářů. Situace není o mnoho lepší ani na středních odborných školách s maturitou nebo na vyšších odborných školách.
Celkový počet studentů na vysokých školách roste: v roce 2021 jich bylo 200 000, dnes 309 000, ale podíl studentů technických oborů klesá. Před čtyřmi lety to byl každý čtvrtý, dnes každý osmý student, celkem o 14 000 méně.
„Celkový počet vysokých škol se v posledních letech téměř ztrojnásobil, ale počet technických škol se nezměnil,“ dodává Plikhalová.
To opět potvrzují čísla. Zatímco počet absolventů společenských věd a žurnalistiky se od roku 2001 zvýšil o 68 %, počet absolventů humanitních a uměleckých oborů dokonce o 67 %, počet absolventů přírodních věd o více než 100 % a absolventů informatiky o 226 %, technicky vzdělaných absolventů je stále méně: nyní jich je o 27 % méně.
Tento pokles již znepokojuje průmyslové a stavební podniky. Například na vysokých, středních a vyšších odborných školách je každoročně méně než 5 000 absolventů stavebních oborů. Stavební firmy však potřebují každý rok téměř 7 000 absolventů stavebních oborů, navíc jejich zaměstnanci odcházejí do důchodu.
„Současný vzdělávací systém zcela neodpovídá potřebám našich podnikatelů. Zaměřili jsme se na porovnání počtu potřebných lidí v poměru k počtu absolventů řemeslných oborů, absolventů středních a vyšších odborných škol stavebních a došli jsme k číslu 10 000. V roce 2015 jsme se zaměřili na počet absolventů stavebních oborů, kteří by měli být v provozu. Každoročně nám v českém školství chybí přibližně 10 000 zaměstnanců,“ popisuje situaci technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík.
„Myslím, že nějaká radikální reforma problém nevyřeší. Myslím si, že stát by měl společnost mnohem více informovat o tom, co jsou technické obory a jaké jsou jejich výhody. Pak je samozřejmě potřeba zkvalitnit vzdělávání na základních, středních i vysokých školách,“ říká Robert Plaga, bývalý ministr školství, nyní předseda rady Národní akreditační agentury pro vysoké školství.
V budoucnu bude obrovská poptávka zejména po řemeslnících. Již nyní firmy předpovídají, že za pět let budou nejnedostatkovějšími profesemi zedníci, tesaři, pokrývači, klempíři a instalatéři.
To se projeví v cenách, ale také v čekacích dobách. Již dnes je nejčastější čekací doba na tesaře více než měsíc, na malíře několik týdnů, totéž platí pro kominíky nebo plynaře.
Růst mezd o 8,6 %A roste i jejich cena. Například v aktuálních pracovních inzerátech se objevují nabídky práce pro tesaře s platem mezi 36 000 a 60 000 korunami, pozice zedníka nabízí plat mezi 30 000 a 35 000 a plat železobetonáře může dosáhnout 55 000 korun.
„Jen ve stavebnictví se platy oproti loňskému roku zvýšily o 8,6 procenta. Průměrná mzda dnes činí 39 tisíc. Problémem je, že reálné mzdy jsou stále pod úrovní roku 2019. V nedostatkových profesích však nabízené platy rostou ještě rychleji,“ dodává Tomasz Erwin Dombrowski, analytik společnosti LMC.
Přesto mají inzeráty nabízející tento druh práce minimální zobrazení. „U některých profesí jsou tři nebo čtyři reakce, ale jsou i inzeráty, na které nereagoval ani jeden uchazeč,“ dodává Dombrowski.
Již nyní stavebnictví zachraňují cizinci: tvoří asi 71 000 ze 415 000 pracovníků ve stavebnictví. Většina z nich, 40 000, jsou Ukrajinci a je velkou otázkou, co se stane, až skončí válka a začne obnova Ukrajiny.
„Bez zahraničních pracovníků se neobejdeme – ani v průmyslu, ani ve stavebnictví. Podporuji takzvaný reverzní systém, tedy přijmout pracovníka co nejdříve, a pak zjistit, zda splňuje všechny požadavky, a případně ho propustit. V současné době je proces přijímání zahraničních pracovníků poměrně dlouhý,“ říká Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
