Požadavek, aby tělesné tresty dětí nebyly tolerovány, předložil Evropský výbor pro sociální práva. Žádné nové sankce za tělesné tresty rodičů však stanoveny nebyly. Nině Novákové (KDU-ČSL) se nepodařilo prosadit, aby toto ustanovení bylo z návrhu zákona vypuštěno jako nadbytečné, neboť podle jejího názoru je zákaz nepřiměřených fyzických trestů obsažen již ve stávající právní úpravě.
Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude podle vládní novely možné rozvést manželství v jednom soudním řízení, pokud se na tom manželé s nezletilým dítětem dohodnou. Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by se rozvodový proces usnadnit i v dalších ohledech. Návrh například vylučuje povinné slyšení manželů. Poslanci ANO Helena Válková a Radek Vondráček neuspěli s uzákoněním notářsky ověřených rozvodů pro bezdětné manžele a manžele se zletilými dětmi, ačkoli Válková argumentovala tím, že by to ušetřilo čas i peníze.
I nadále bude platit pravidlo, že pokud se manželé chtějí rozvést, musí o situaci dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, a to i v případě rozvodu po vzájemné dohodě.
Zastupování dítěte kolizním opatrovníkem však nebude vyžadováno, pokud soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem. Válková a Aleš Juhelka (ANO) neprosadili zachování povinného zastoupení orgánem sociálně-právní ochrany dětí ve všech případech.
Návrh také ruší rozlišování péče o dítě na společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Nebude tedy již rozlišovat mezi tzv. rodičem s trvalým pobytem, tj. tím, který má dítě v péči, a rodičem, který s dítětem nemá trvalý pobyt a má pouze právo se s dítětem stýkat. Vzhledem k tomu, že podle ministerstva spravedlnosti nemá rozvod vliv na rodičovskou odpovědnost, musí o dítě nadále pečovat oba rodiče.
Novela by umožnila přenos práv na výživné na dítě. Zvýší se také sankce za pozdní platbu. Dolní sněmovna do návrhu zákona zahrnula možnost, aby soud stanovil výši výživného i v případě společné péče o dítě, pokud se na ní rodiče dohodli.
Poslanecká sněmovna nakonec do novely nezařadila reformu institutu dovolání k Nejvyššímu soudu, která by jej rozšířila i na rodinné právo. Podle návrhu by o přípustnosti dovolání musel rozhodovat Nejvyšší soud, přičemž dovolání by sloužilo ke sjednocení judikatury.
