„Moje původní představa byla, že bychom v roce 2028 postoupili do finále mistrovství Evropy ve fotbale a zároveň přijali Euro. Ale to už se určitě nestihne. Nejoptimističtější scénář je rok 2029, pokud na tom začne pracovat příští vláda hned po volbách,“ řekl Novinkám Dvořák.
STAN ve svém programu uvádí, že „Česká republika zavede euro co nejdříve s ohledem na povinné procesy“.
„Do tří měsíců po volbách jmenujeme vládního zmocněnce pro vstup do ERM II a přijetí eura,“ dodal. Nejméně dvouleté členství v ERM II, neboli Evropském mechanismu směnných kurzů, je jedním z kritérií, jejichž splnění je podmínkou pro přijetí země do eurozóny.
Zavedení eura bylo historicky tématem strany TOP 09. Po vstupu do koalice s ODS a KDU-ČSL však byla strana nucena toto téma odsunout na vedlejší kolej. Občanští demokraté a lidovci se ke společné evropské měně staví opatrněji.
„TOP 09 je pro zavedení eura a současná vláda také udělala vše pro to, aby podmínky pro zavedení eura byly splněny. Veřejné finance byly konsolidovány, maastrichtská kritéria jsme splnili. Musím však realisticky upozornit, že zavedení eura vyžaduje ještě jednu podmínku – podporu veřejnosti. A tu Česká republika jednoznačně postrádá, na rozdíl od zemí, které euro nedávno zavedly nebo se k tomu chystají,“ uvedl místopředseda strany TOP 09 a poslanec Michal Kučera.
Byznys – ano, veřejnost – ne
Dubnový průzkum mezi generálními řediteli společnosti PwC ukázal, že 70 % generálních ředitelů si přeje přijetí jednotné evropské měny. Tvrdí, že by to mělo pozitivní dopad na jejich společnosti.
Loňský průzkum agentury Median však ukázal, že dvě třetiny Čechů se domnívají, že přijetí eura by pro ně nebylo přínosné. O pozitivním dopadu eura byla přesvědčena pouze pětina veřejnosti.
Vláda se zatím rozhodla nestanovit termín zavedení jednotné evropské měny v České republice, a to na základě doporučení ministerstva financí a České národní banky.
„Naše vláda zavedla možnost vést evidenci a vyplácet mzdy v eurech a firmy na tuto měnu postupně přecházejí. Stále tedy směřujeme k euru a náš cíl, rok 2030, je stále reálnější,“ dodal Kučera, podle kterého se o této otázce vedou diskuse v rámci KDU-ČSL a ODS.Jednotnou evropskou měnu v současnosti používá 20 z 27 členských států EU, jako poslední ji v roce 2023 zavede Chorvatsko. Česká republika se k přijetí eura zavázala při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Přístupová smlouva však neobsahuje žádný termín. Z deseti zemí, které stejně jako Česká republika vstoupily do EU v roce 2004, přijalo euro sedm, zatímco Polsko a Maďarsko zůstávají mimo eurozónu.
„Nepředpokládám, že bychom v příštím volebním období zařadili přijetí eura do programu. Takový krok vyžaduje souhlas většiny občanů a ten v tuto chvíli zjevně není. Jsem mírně na straně české koruny, ale není to pro mě rozhodující otázka,“ řekl Novinkám předseda poslanecké frakce ODS Márák Benda.
Naopak prezident Petr Pavel opakovaně vyzval k přijetí jednotné měny. Tvrdí, že dokud Česká republika nepřijme euro, zůstane při jednáních mezi zeměmi eurozóny za zavřenými dveřmi. Podle prezidenta je ekonomická prosperita České republiky natolik spjata s EU, že jiná cesta do budoucna neexistuje.
Česká republika loni splnila čtyři z pěti kritérií pro přijetí eura, a to podmínku cenové stability, výši úrokových sazeb státních dluhopisů, výši deficitu veřejných financí a výši veřejného dluhu.
Nejprve stejné podmínky a pak společná měna, říká ekonomka
Ekonom a prorektor Vysoké školy ekonomické Ladislav Meizlík se však domnívá, že k přijetí eura je ještě dlouhá cesta. „Pokud nebudeme mít stejné daně, jsou země Evropské unie různorodé. A přijmout jednu měnu pro nesourodé území je fatální ekonomická chyba,“ řekl Novinkám.
„Jsem pro zavedení eura, ale nejprve je třeba prostředí ekonomicky homogenizovat. Podmínky ekonomické homogenity již byly popsány v článcích Roberta Mandely, který za to dostal Nobelovu cenu,“ dodal.
Podle Dvořáka však výhody eura převažují nad nevýhodami. „Pokud se kvůli USA dostaneme do situace, kdy se Evropa bude muset co nejvíce integrovat a držet pohromadě, pak je euro jedním z nejlepších nástrojů, a to nejen ekonomicky, ale i politicky,“ uzavřel.
