Manžel paní Novákové zemřel. Vlastnil akcie a kryptoměny v zahraničí prostřednictvím digitálních platforem a měl peníze na zahraničním bankovním účtu, o kterém jeho rodina moc nevěděla.
Jeho majetek dosahoval v přepočtu až milionu korun. Vdova se obrátila na notáře, aby dohledal manželovo virtuální dědictví, které by rodina mohla zdědit. Neexistoval však žádný centrální systém, který by umožnil zjistit, kde přesně měl Novák své finance uloženy. Náklady na složitý právní proces by přesáhly částku uloženou na zahraničním účtu, protože notář by musel kontaktovat každou americkou banku zvlášť.
Vdova se dohodla, že po penězích na zámořském účtu pátrat nebude a zaměří se pouze na akcie a kryptoměny. Vyvstal však další problém. Pan Novák měl informace o majetku, nikomu neřekl, kde je uložen. Z hlediska nákladů nedával tento proces pro dědice smysl. V důsledku toho paní Novaková nedostala nic.
Výše uvedený fiktivní příklad ilustruje realitu a podle startupu Eterny, který se zabývá správou majetku, zůstává ročně na světě více než 300 miliard korun nevyzvednutých na účtech po splatnosti, v pojistkách, nadacích nebo poštovních schránkách. Podle právníka Jana Rosenthalera z advokátní kanceláře Legitas, která se specializuje na digitální právo, jde o poměrně častý problém.
„Nejhorší scénář mají dědicové, kteří chtějí získat kryptoměnu. Pokud neznáte heslo, nemáte šanci. V případě akcií je šance na úspěch vyšší, ale stále jde o velmi složitý proces, kterým se v případě špatně provedených nebo spravovaných smluv klientům často nevyplatí zabývat,“ vysvětluje odborník SZ Byznys.
Podobnou zkušenost má ve své praxi i právník Piotr Brzozowski. „Obracejí se na nás lidé, kteří chtějí řešit otázku dědictví s cizím prvkem. Ale ani právník specializující se na dědické právo obvykle nemůže klientovi účinně poradit, protože mnoho kroků správného právního postupu závisí na znalosti dědického práva v dané lokalitě. To znamená vyhledat buď odborníka v dané oblasti, což je velmi nákladné, nebo požádat notáře o další průzkum dané oblasti práva, což je rovněž nákladné. V důsledku toho peníze nebo akcie často končí v jakémsi vzdušném prostoru,“ říká.
Adresát nenalezenV České republice je majetek také ponechán svému osudu. Jen v roce 2024 byla v Česku na starých účtech se ztracenými přístupovými údaji nevyzvednuta více než miliarda korun. Problémem však není jen to, že kvůli nepořádku ve financích lidé nedostanou peníze po smrti. Problémy mohou zpětně způsobit i neprodloužené smlouvy a závazky, na které si nepamatují.
„Vzpomínám si na uživatele, který se krátce po dosažení dospělosti dostal do exekuce, protože jeho rodiče neplatili za odvoz odpadků v místě trvalého bydliště. Ti pak zemřeli a jejich povinnost přešla na syna. Často se setkáváme s podobnými případy, kdy si člověk neuvědomuje nebo neuvědomuje své povinnosti a pak dostane ránu do obličeje. Problém je však mnohem širší a spočívá především v chaosu, který v závazcích lidí panuje. Naše data to jasně ukazují,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jitka Paterová, zakladatelka startupu Eterny.
Data, o kterých Paterová mluví, startup sbírá v zahraničí, například od velkých poradenských společností, jako je Deloitte nebo EY. V případě České republiky pracuje také s daty od České národní banky a České asociace pojišťoven. Z nich vyplývá, že až 60 procent Čechů pravidelně nekontroluje své finanční smlouvy, včetně hypoték, pojištění a investic.
Podle Eterny přibližně 75 procent Čechů neví, co vlastní, a až 80 procent partnerů netuší, co vlastní jejich druhý partner a jaké jsou jeho závazky. Tato neznalost se týká konkrétně účtů v zahraničí, kryptoměnových peněženek a podílů ve firmách. Po jejich smrti zůstává tento majetek v nejistotě, protože o čem nevíte, o to se nemůžete přihlásit.
Lidé v České republice o dědictví příliš nepřemýšlejí. Podle průzkumu České advokátní komory má závěť pouze 12 % lidí v zemi. Jedinou účinnou obranou proti ztrátě majetku je mít kompletní přehled o svých závazcích, což je hlavní bonus Eterny.
„Eterny je digitální trezor, který uchovává všechny dokumenty a majetek. Lidé do něj mohou nahrávat informace a náš virtuální auditor poháněný umělou inteligencí je informuje o aktuálním stavu majetku a změnách ve smlouvách. Eterny tak do jisté míry nahrazuje centralizovanou kontrolu finančních závazků, která z řady důvodů dosud neexistuje,“ popisuje Paterová.
Za technologickou relevancí startupu stojí bývalý technický ředitel společnosti Avast Pavel Kučera. Služba je v Česku zatím v plenkách, ale Eterny už stihl vyhrát soutěže Microsoft Challenge a Fintechers Hackaton. Po světě existuje řada nástrojů nabízejících podobné funkce, ale Eterny vyniká svým zaměřením.
„Unikátní je pro ně možnost spravovat za života dokumenty, které mohou být potřeba v případě dědictví. V anglosaském světě to funguje již řadu let, například v USA se správou digitálního dědictví zabývá GoodTrust nebo Inheritus, ve Velké Británii Lyfeguard,“ vyjmenovává Rosenthaler možnosti virtuální správy dědictví.
Podle odborníka se u nás společnost s těmito nástroji teprve začíná seznamovat. Právní gramotnost Čechů podle Rosenthalera často nechává hodně na vodě.
„Lidé nepodnikají ani elementární právní kroky, aby si zajistili pořádek ve svých financích. Setkáváme se s případy, kdy člověk prodává dům a požádá Chat GPT o sepsání smlouvy na transakci v hodnotě několika milionů. Zde však nastává problém, protože pokud se ve smlouvě vyskytne chyba, není nikdo, kdo by je hnal k zodpovědnosti. Vytvoření a správa centralizovaného systému je určitě prostředkem, který může situaci alespoň zlepšit,“ dodává.
